Blanka Matragi (2024)

O filmu Blanka Matragi

Celovečerní dokument o světově proslulé módní návrhářce je jakýmsi bilančním životním portrétem jedné z nejosobitějších postav světové Hot Couture... Dvě věty v námětu Adolfa Ziky o světově proslulé módní návrhářce Blance Matragi jsou naprosto stěžejní a jako máloco vyjadřují tuto podivuhodnou osobnost. „Mou největší životní satisfakcí je dobře odvedená práce.“ Tato věta vyjadřuje a téměř popisuje ten doslova děsivý zápas a závod s podivuhodnou prací, která vychází z jejích dílen. A pak je to další věta: „Pohádka přestává být pohádkou ve chvíli, kdy se stanete její součástí.“ Tato věta je vlastně ale strašně smutná! – Blanka Matragi dosáhla ve svém oboru absolutních výšin, je nepřekonatelná, obdivuhodná, téměř dokonalá – to, co se podařilo obyčejné studentce ze Železného Brodu, skutečně zavání pohádkou, ale místo pohádkového závěru „a žili dlouho šťastně až do smrti“ nic takového nenastává. Blanka nepolevuje ve svém zběsilém závodu vlastně sama se sebou – z jejích dílen stále vycházejí pohádkové návrhy, skvostné výrobky. Její věčné cestování mezi Prahou a Bejrútem – ona vlastně nemá domov, nemá následovníka, není komu předat ten neuvěřitelný duševní potenciál, sama neví, jak bude vypadat její odcházení. Ten věčný neklid a stálá honba za dokonalostí je tak vyčerpávající! Dokument režiséra Adolfa Ziky o této výjimečné ženě je mimořádný už vzhledem k vizuální stránce, ale hlavně vypráví profesní a životní příběh české holky z Vysočiny, která si svým přístupem k materiálům a způsobem realizace podmanila a získala nejen arabskou a pro nás stále nepochopitelnou část světa. Tento příběh, téměř pohádkový, by měl zaznamenat celovečerní dokument. Blanka Matragi je žena mimořádných kvalit a vlastností, u které nás bude kromě její práce zajímat také její skutečná osobnost. Co se vlastně skrývá za tou dokonalou maskou, která nevypustí nic, co by jen maličko ukázalo, co se děje za tou zdánlivou dokonalostí a vybranou mluvou? Je zřejmé, že se režisér po dlouholeté spolupráci dostal blíže k této ženě, jejíž sebestřednost, arogance, netrpělivost a místy nesnesitelná autoritativnost fascinuje – že bychom mohli být svědky skutečného příběhu, který je na povrchu pohádkou, zatímco pod povrchem může být třeba vrcholným dramatem. Film je vlastně i jakousi úvahou nad různými souvislostmi a okolnostmi života člověka, který se zcela a absolutně oddal své vášni a současné profesi. (Česká televize)