O filmu Sféry
Ve snímku Walden zachytil Daniel Zimmermann paradoxní putování dřeva z Evropy do brazilského deštného pralesa, aby upozornil na absurdity globalizovaného světa. Sféry pak švýcarský konceptualista zasvětil dekonstrukci umělcova ega. Na poli, nedaleko bytové zástavby, se muž napřahuje k hodu oštěpem, a zahajuje tak metaforickou cestu do svého nitra. Formálně vyhraněný, z pozvolných 360° švenků složený film bez ustání ohledává detaily okolí. Diváka naopak žádá, aby svou pozornost obrátil dovnitř, pod společensky a kulturně determinované slupky lidské osobnosti. (MFF Karlovy Vary)