Paříž tančí (2011)

O filmu Paříž tančí

„Každý den, kdy jsi alespoň jednou netančil, považuj za promarněný“, prohlásil Friedrich Nietzsche. Každá společnost tančí. Jakékoliv společenství lidí, potřebuje zákony, rituály, mytologii, náboženství, dokonce způsob oblékání, a kromě hudby také tanec. Je to lidská přirozenost, nikdo ještě neviděl národ, který by netančil… Když člověk tančí, a rozhýbe tělo, dochází k jakémusi mýtickému spojení s tajemstvím. Je to jako proniknout do civilizace, která přijímá naše tančící tělo. Protože, to se stane, když se skromně a mnohdy nemotorně snažíme tančit: jsme přijímáni jinou kulturou. A sami objevíme, že čím víc a lépe budeme tančit,tím lépe pochopíme pohyby a jejich, možná až kosmický význam, a tím hlouběji do této kultury pronikneme. Vyslovila to geniální Martha Graham: „Pohyb nikdy nelže“.