End of the Wicked (1999)

O filmu End of the Wicked

Tento snímek nesoucí podtitul Čarodějnický film je dalším z úspěšných filmů o praktikách černé magie v současnosti. Ač většinou ghanské provenience i v samotné Africe se produkce tzv. nollywoodu (nigerijských a ghanských filmařů) stává v některých zemích nesrozumitelnou. Režisér Teco Benson je považován za jednoho z těch šikovnějších a nápaditějších režisérů. Námi uváděný snímek patří mezi kultovní. Ústřední zápletka se odvíjí na základě rozhodnutí Belzebuba předsedajícího podivné černé mši, kde jsou zasvěcovány děti s ústy pomazanými krví. Všichni vyznavači černé magii mísí křesťanské prvky s aspekty afrických tradičních náboženství. Čarodějnice na košťatech křižují nebe, v podzemí se odehrávají podivné rituály, chlípná bába Lady Destroyer mučí svého syna a nechá zmizet dělohu vlastní dcery. Přestože náměty ghanských a nigerijských hororů zní lákavě, je třeba se obrnit velkou trpělivostí při jejich sledování. Natáčení je většinou dokončeno během šesti dnů a distribuce probíhá na nosičích VCD (video-cd), což je zárukou dosti hrozné obrazové i zvukové kvality. Herci nemajíce žádnou techniku povětšinou vychází z vlastních zkušeností, které získali během tradičních rituálů a obřadů. Z pohledu českého diváka jde formálně o nepovedené pokračování Arabely nebo Saxany. Speciální efekty jsou neuvěřitelně primitivní, dialogy dávají smysl jen zasvěceným a o pochopitelné narativní linii se lze jen dohadovat. Přesto jsou tyto filmy komerčně úspěšné. Co nejvíce láká diváky na těchto filmech je jejich tématická pestrost a odvaha, s níž bourají veškerá dosavadní tabu v afrických kinematografiích: zločin, drogy, prostituce, čarodějnictví, nemanželský styk, politická korupce, státní převraty a dokonce i náboženství (včetně islámu). To je možné, protože většina těchto filmů není určena k veřejné produkci, takže se snadno vyhne cenzurní kontrole ze strany úřadů.