Cesta (2015)

O filmu Cesta

Aniž by se pořádně znali jménem, vytrácí se Luciana s Pedrem z večírku, na němž si stihli vyměnit jen několik slov a polibků. Vidina nezávazné noci je žene ulicemi, domů je to však daleko a jedinou možností, jak bojovat s tíživou únavou, je vysmívat se partnerským stereotypům. Rozpustilá nálada je neopouští ani druhý den, kdy se Luciana rozhodne Pedra doprovázet na cestě k sopce Rincón de la Vieja. Tlumený, v jemných černobílých záběrech nasnímaný film si pokládá zdánlivě jednoduché otázky o povaze lidských vztahů, bezprostřednost, s jakou tak činí, ho však odlišuje od konvenčních romantických snímků. Únik do lesnatého, civilizací téměř netknutého území je totiž nejen příležitostí ke vzájemnému sblížení, tiché prostředí panenské přírody současně vybízí k vážnějším rozpravám. Pokorný snímek slibné režisérky pak vyniká zejména lehkostí, s jakou je vyprávěn, stejně jako půvabným propojováním ledabylé autentičnosti s něžným impresionismem.