Hudební mozek (2009)

O filmu Hudební mozek

Naše hranice nevymezuje vesmír, ale obsah lidského mozku. V záhybech naší šedé kůry leží záhadný a mocný svět, určuje, kým jsme a jak vnímáme skutečnost. Vědci nedávno objevili klíč, který dokáže odemknout mnohá tajemství našeho mozku - hudbu. Tenhle neuvěřitelný fakt inspiroval práci jednoho vědce zabývajícího se neurologií. Při jeho snaze vyřešit záhadu hudebního mozku mu však vždy něco chybělo. Možnost studovat mozek konkrétního hudebníka. Teď Daniel Levitin - dříve hudební producent, nyní profesor neurologie - našel svého člověka: je to Sting! A přidají se k němu Wyclef Jean, Michael Bublé a Feist. Někteří pacient nemohou mluvit. Ale dokážou zpívat - a díky tomu se učí i znovu nacházet slova k vyjádření toho, co chtějí a potřebují říct. Pacienti po mozkové mrtvici se díky zpěvu navracejí do aspoň trochu normálnějšího života. Ale to není všechno. Když se dítě učí hrát na nějaký hudební nástroj anebo zpívá třeba v pěveckém sboru, bude pravděpodobně dosahovat lepších školních výsledků. I díky hudbě. Také to vyplynulo z odborných konferencí, které doprovázely výroční zasedání největšího světového sdružení vědeckých organizací - Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS), které se uskutečnilo v únoru 2010 v kalifornském San Diegu. "Málokterou aktivitou ovlivníte tolik částí mozku jako právě hudbou," tvrdil Gottfried Schlaug z Harvardovy univerzity. Jeho kolegyně Nina Krausová, profesorka neurologie ze Severozápadní univerzity v Evanstonu v americkém státě Illinois, na tomto poznatku založila přesvědčení, že hudební výchova není jen výukovou hodinou, v níž si žáci odpočinou od jiných, těžších předmětů. Naopak při ní trénují mozek k tomu, aby probíranou látku v ostatních předmětech lépe zpracoval.