Mogadišu (2008)

O filmu Mogadišu

Září a říjen roku 1977 vešly do dějin Západního Německa jako „německý podzim“. Tento termín označoval dobu společenského a politického napětí vyvolaného teroristickými aktivitami radikálně levicové Frakce rudé armády (RAF). Činnost jádra organizace, takzvané první generace RAF, popisoval oceňovaný ambiciózní film Baader Meinhof Komplex (2008). Německý snímek Mogadišu se věnuje události, kterou „německý podzim“ vrcholil. 13. října bylo během cesty ze španělského letoviska Palma de Mallorca do Německa uneseno letadlo s kódovým označením Landshut společnosti Lufthansa s osmdesáti sedmi lidmi na palubě. Akci, která skončila o tři dny později zásahem německé speciální jednotky na letišti v somálském Mogadišu, provedli členové Lidové fronty za osvobození Palestiny, kteří požadovali propuštění vězněných čelných představitelů Frakce Rudé armády. Velkolepě pojatá dramatizace se stejnou mírou zaměřuje na situaci uvnitř uneseného letadla i snahy politiků a specialistů zachránit rukojmí. Ačkoli snímek vznikl coby televizní produkce společnosti teamWorks, díky mistrovské režii a preciznímu scénáři si nezadá ani s hollywoodskými tituly. Výrazně tomu napomáhá dravý reportážní styl, jaký najdeme v soudobých amerických áčkových thrillerech typu Bourneovo ultimatum, potažmo v tematicky podobném Letu číslo 93 (2006) Paula Greengrasse. Ačkoli se film může pochlubit precizní výpravou, maskami, speciálními efekty i nezbytnou materiální podporou letecké společnosti Lufthansa, vyprávění se neopájí retro reáliemi, nýbrž se zaměřuje na drama postav a snahu řešit vypjatou situaci. Výsledkem je evropsky civilní thriller v hollywoodsky dramatickém stylu. Navzdory tradičním schématům se Mogadišu nesnaží únosce démonizovat a naopak i je ukazuje jako lidi lapené v patové situaci. V tomto ohledu si z výborného hereckého ansámblu v čele s německými hvězdami Thomasem Kretschmannem a Nadjou Uhlovou zaslouží vyzdvihnout francouzský představitele vůdce teroristů Said Taghmaoui.