Jednotka příliš rychlého nasazení (2007)

O filmu Jednotka příliš rychlého nasazení

Zapomeňte na všechny komedie z policejního prostředí, které jste doposud viděli. Jednotka příliš rychlého nasazení se od nich liší asi tak, jako se rozkošná zombie komedie Soumrak mrtvých liší od svých žánrových konkurentů. Ostatně ji mají na svědomí stejní tvůrci, kteří i ji vybavili neodoaletelně suchým britským humorem, svéráznými postavičkami a nečekaně originální zápletkou.Nicholas Angel (Simon Pegg) je nejlepší seržant, který kdy sloužil v řadách londýnské policie, například počet zatčení, která osobně provedl, o 400 procent překračuje statistický průměr. Je prostě tak dobrý, že to vrhá špatné světlo na zbytek týmu. Proto ho nadřízení převelí do místa, kde svým talentem nebude kolegy ztrapňovat – do ospalého městečka Sandford, jehož statistiky zločinnosti se rovnají nule a jehož nejnapínavější událostí je každoroční zahradní slavnost. Podle toho také vypadá zdejší policejní oddělení. Nicholas vytvoří dvojici s obtloustlým dobrákem Dannym (Nick Frost), který by mohl být vším, jen ne dobrým policajtem. Před totální frustrací ho zachrání až série zvláštních „nešťastných náhod“, které naznačují, že pod idylickou pokličkou Sandfordu by mohl bublat pořádně ostrý guláš. Vpodstatě existují jen dvě možnosti – buď si Nicholas ze zoufalství začal vymýšlet zločiny tam, kde nejsou, nebo mu stojí v cestě nejchladnokrevnější zabiják, jakého ve své dosavadní kariéře potkal.Scénář Jednotky příliš rychlého nasazení, na kterém se společně s režisérem podílel sám představitel hlavní role, je tak originální a zábavný, že po jeho přečtení s účastí ve filmu souhlasila všechna oslovená britská herecká esa, včetně držitele Oscara Jima Broadbenta, bývalého agenta 007 Timothyho Daltona a populárních komiků Martina Freemana a Billyho Nighyho. Coby třešničky na dortu mají ve filmu rozkošná camea i jedna oscarová herečka a v současné době velmi populární režisér (taky držitel Oscara) – nebudeme prozrazovat.Jednotka příliš rychlého nasazení vznikla poté, co její tvůrci zkoukli přes 200 „policejních“ filmů, absolvovali rozhovory s desítkami mužů zákona a přežili jednu nefalšovanou honičku. Přesto se hravě vyhnuli banálním klišé, které jste už viděli stokrát, a naopak stvořili něco, co jste zaručeně ještě neviděli.