Vlak do Dárdžilingu (2006)

O filmu Vlak do Dárdžilingu

Do himálajského království čaje se můžete dopravit různými způsoby. Ten nejzajímavější vám nabízí zdejší unikátní vysokohorská železnice s historickými parními lokomotivami. Městečko Dárdžiling na severovýchodě Indie sice není nikterak velké, ale přesto ho zná velmi dobře celý svět. A mohou za to dvě místní „celebrity" – černý čaj a „dětský vláček". Čaj na místních čajových plantážích, podobných krásným zeleným zahradám, začali v 19. století pěstovat britští koloniální osadníci. Díky vysokohorskému klimatu a způsobu zpracování je považován za jeden z nejlepších a nejkvalitnějších černých čajů na světě. A často bývá označován za „šampaňské" mezi čaji, čemuž také odpovídá jeho cena na světových trzích. „Dětský vláček" je zase synonymem pro himálajskou vysokohorskou úzkokolejnou železnici, která zde byla uvedena do provozu v roce 1881. Její výstavba souvisela nejen s provozem čajových plantáží, ale měla i významnou rekreační funkci. Koloniální úředníci se mohli díky ní jezdit osvěžit z rozpálené, dusné Kalkaty do chladného podhůří Himálaje. Trať ve své době patřila k technickým zázrakům a pro své důmyslné konstrukční řešení byla považována za mistrovské dílo britských inženýrů. A k životu zdejších obyvatel i početných turistů neodmyslitelně patří dodnes. Čajové plantáže však připomínají malebné zahrady pouze z dálky, pro sběrače čajových pupenů představují hlavně každodenní těžkou práci. A ani kouzelný „dětský vláček" není bez problémů. Jeho provoz není dostatečně výnosný. Náročné klimatické podmínky mají na svědomí řadu sesuvů půdy, jejichž odstraňování provoz železnice dále prodražuje. A finanční prostředky na její obnovu nejsou k dispozici v dostatečné výši. Naštěstí však obyvatelé Dardžilingu věnují velké úsilí tomu, aby taková rarita, jako je jejich vysokohorská železnice, jen tak nezanikla.