Údolí posledních mudžáhidů (2003)

O filmu Údolí posledních mudžáhidů

Po pádu Tálibánu v roce 2001 se Afghánistánu dostalo značné pozornosti okolního světa a sponzoři vyčlenili velké částky peněz na humanitární pomoc. Jen o pár měsíců později se do země vracejí uprchlíci, a tak je potřeba dát dospělým lidem práci a dětem vzdělání. O to se pokouší Člověk v tísni i další humanitární organizace – pracují ale v prostředí, které má ke stabilitě daleko. V posledních třiceti letech se navíc největšími pány v zemi stali polní velitelé; jsou jich tisíce, svého „komandanta“ má každá vesnice. Zbraní a vojáků mají dostatek, a tak aby své armády uživili anebo si vyřídili staré účty, obracejí nyní zbraně proti sobě. Rozvojové projekty přesto běží dál – díky víře humanitárních pracovníků, že se tak Afghánistán pohne alespoň trochu kupředu. Film ukazuje práci humanitárního týmu na stavbě cihelny a školy ve výbušné oblasti Darai Súfu. Obyvatelé horského údolí jsou už desítky let ve válce proti okolnímu světu, která se nyní změnila v konflikt mezi nimi samotnými.