Polibek Tosky (1984)

O filmu Polibek Tosky

Interiérem elegantní, starosvětsky zařízené rezidence se rozléhají čisté hlasy operních pěvců. Pod dohledem bdělého správce a za občasné asistence skromného personálu tady tráví své pomalu plynoucí dny bývalí operní pěvci a muzikanti. V domově pro vysloužilé umělce, který v Miláně založil Giuseppe Verdi, najdete sebestředné sopranistky, staropanensky vyhlížející harfenistky a excentrické hudebníky všeho druhu. Ve vybrané atmosféře, podtržené jemným přísvitem, se tu odehrávají nepatrné události, jež vyplňují dlouhý čas od rána do večera. Osazenstvo se vzájemně navštěvuje v pokojích, zazpívají si společně, nebo jen tak pro sebe, znovu se vžívají do postav, jejichž party kdysi zpívali na operních jevištích. Vášeň Tosky či Rigoletta jim vhání červeň do vrásčitých tváří a režisér v roli diváka i posluchače se nechává oslnit čarovnou mocí divadla, jež strhla všechny ty, kteří „milovali operní pódia a žili svými postavami".