Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem

O filmu Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem

Paní Ela Stein-Weissbergerová vzpomíná na dětství a na účinkování v dětské opeře Brundibár, inscenované v terezínském ghettu... Je válka a děti v koncentračním táboře uvádějí operu. Mezi nimi Ela, děvčátko v kočičím kostýmu, kterému se podařilo přežít. Ela Steinová žila v terezínském ghettu od jedenácti do patnácti let, na tuto dobu vzpomíná, jako by to bylo nedávno. Vybavuje si obdivuhodně každý detail z doby, kdy jí i ostatním Židům v Terezíně šlo o život a kdy jim hrozil přesun do Osvětimi. Mnozí umělci se v Terezíně proměnili v učitele, kteří dětem rozdávali naději. V kontaktu s nimi děti dokázaly uniknout do říše fantazie. A i když byly obklopeny vším tím zmarem a zkázou a strašlivým násilím, vytvořily nádherná umělecká díla. Jejich básně jim tryskaly přímo z duše a ze srdce. Mezi nejvýznačnějšími terezínskými umělci byl Hans Krása, český hudební skladatel, který s dětmi nacvičil jeho operu Brundibár z roku 1938. Tato opera vypráví o vítězství školních dětí nad diktátorským čmelákem, který byl snadno pochopitelnou alegorií Hitlera. V Terezíně však nacisté Brundibára využili i pro účely své propagandy a od roku 1943 ho nechali hrát.