Jenny, doktorka letounů

O filmu Jenny, doktorka letounů

Na kaloně zlatotýlé útočí v Austrálii zákeřný a nebezpečný parazit. Naštěstí ale mají svého anděla strážného.Vlastí kaloňů zlatotýlých je severovýchodní Austrálie. V minulosti jich tu žily statisíce. Dnes je decimuje nenápadný miniaturní zabiják – klíště pacifické. Naštěstí je tu ale také Jenny McLeanová, která zasvětila ohroženým z řádu letounů svůj život a ve městě Tolga založila kliniku pro kaloně a netopýry. O kaloně se Jenny začala starat v roce 1990 a je pro ně pravým požehnáním. Bez jejího zásahu by kaloni napadení klíšťaty uhynuli během pár dnů v nepředstavitelných bolestech. Klíště pacifické, které kaloně ohrožuje, je endemický druh, který se vyskytuje pouze v Austrálii. Jeho zvláštností je, že při sání se z jeho slin uvolňuje neurotoxin, který napadá nervovou soustavu oběti. Tento jed kaloně zcela paralyzuje, po kousnutí ochrnou a spadnou ze stromů. Zakrátko na ně mouchy nakladou vajíčka a vylíhlé larvy požírají ochrnuté kaloně zaživa. Jenny a její pomocníci, většinou dobrovolníci, se nesoustřeďují jen na kaloně, ohrožené klíšťaty, ale i na jedince, kteří se stanou obětí tornád, anebo je zmrzačí elektrické vedení či ostnatý drát. Ve „špičce", tedy v sezóně, kdy přicházejí na svět mláďata kaloňů, a kdy také klíšťata nejvíce útočí, pojme Jennyina klinika až 500 sirotků, 150 dospělých a 100 stálých strávníků. Útočiště tu nenalézají jenom kaloni zlatotýlí, ale i mnohé jiné druhy letounů. Poté, co je Jenny dostane z nejhoršího, vracejí se jedinci, kteří jsou toho schopni, zase zpět do volné přírody. Kdyby tento projekt neexistoval, ročně by zahynuly stovky kaloňů, což by sice příliš nevadilo zdejším pěstitelům ovoce, kteří je považují za škodnou, avšak pro australskou faunu by to byla obrovská a těžko nahraditelná ztráta.